Filip Čech už pískal zápas otce. Pivo mu přistálo za krkem

Je obtížné rozhodovat?

To ne, ale je obtížné vidět všechno a vyhovět všem.

Jak jste s rozhodčími vycházel během aktivní kariéry?

Jak rozhodčí vidíte z dnešního pohledu jako bývalý hráč a začínající sudí?

Je to fakt těžké. Rozhodčím, kteří mě vzdělávají a učí, jsem se musel omluvit, jestli jsem na ně byl někdy hrubý. Protože jsem nikdy netušil, jak těžká role to je. Představte si situaci, že na vás řve celý zimák, oba trenéři i hráči a do toho ještě nevidíte úplně všechno, protože jste v jiné pozici než všichni ostatní. Z tohoto pohledu je to fakt těžké.

Jak vás vlastně napadlo se stát rozhodčím?

Když jsem ještě hrál ve Vsetíně, po posledním zápase jsem se bavil s rozhodčím Přikrylem a ptal se mě, co budu dělat. Říkal jsem mu, že ještě nevím. Nadhodil mi, abych šel dělat rozhodčího, protože je jich málo. (směje se) Zeptal jsem se, co to obnáší a přináší a v podstatě se potvrdila jeho slova. Člověk zůstal u toho, co má rád a dělal celý život. Sice v trošku nepopulární roli, ale je to spojené příjemné s užitečným. Člověk se pořád hýbe, bez pohybu se silueta každého z nás dost rychle mění. Díky tomu pískání to se mnou není tak špatné. A nějaká koruna za to také je.

Už jste měl i nějaké negativní ohlasy?

Ty jsou téměř při každém zápase. Už jsem slyšel od fanoušků, že jsem měl zůstat u hokeje, že to bylo daleko lepší. Dokonce už i pivo mi přistálo za krkem.

Jak se s tím vyrovnáváte? Je těžké snést i nespravedlivou kritiku, nebo to hodíte hned za hlavu?

Vůbec. V ten moment nemáte prostor nad tím přemýšlet. Slyším to, ale jedním uchem to jde dovnitř a druhým ven. Vůbec nic si z toho nedělám.

Pískáte zatím juniorské a nižší soutěže?

Teď zrovna ne, protože jsem byl na operaci s kolenem. Zatím jsem pískal juniory, dorostence a krajskou ligu mužů. Budu rád, když se posunu dál.

Je rozdíl pískat dorostence a mužský hokej?

Je. Rychlost a výkonnost jsou odlišné. Čím dospělejší hráči, tím větší přesnost i fyzickou zátěž to vyžaduje. Přece jen dojet chlapy, kteří už bruslí rychle, je těžší než dojet patnáctileté kluky, kteří ještě rychlost nemají.

Co vám na vaši novou roli říkal starší bratr Martin a otec Zdeněk?

Brácha něco v tom smyslu, jestli mi to stojí za to. Otec pro to má pochopení. Už jsem dokonce pískal dva zápasy Uherského Hradiště, které otec trénuje. Podle všeho říkal, že jsem pískal dobře. Prý by si tak nějak představoval, aby rozhodčí pískali. Jeden zápas prohráli a druhý vyhráli, takže mě nikdo nemůže nařknout, že bych cíleně zápas ovlivňoval. A to bych určitě ani neudělal.

Vnímal jste svého tátu na střídačce? Bavili jste se během zápasu?

Minimálně. Ale byly to vyloženě situace, které vyplývaly z mých povinností, že musím za určitých okolností upozornit trenéra a podobně. Musel jsem ho upozornit.

Takže jste ho uklidňoval?

To ne. Bylo to čistě informativního charakteru. Nebylo potřeba uklidňovat.

Máte ambice pískat i extraligu nebo se prosadit na mezinárodní scéně?

Někam bych se rozhodně posunout chtěl. V žádném případě jsem do toho nešel s tím, že budu pískat celou dobu děti. Je to postupný krok. Chci pískat vyšší a kvalitnější soutěže. Mým cílem je dostat se co nejdál, kam to půjde. Záleží na výkonnosti, připravenosti i na šanci, jestli ji člověk dostane a pak zda ji využije.

Kolik času musíte věnovat teorii a praxi?

Těžko se to odhaduje. Jak kdy. I během rekonvalescence se musím fyzicky připravovat. V systému s jedním hlavním rozhodčím je to hodně fyzicky náročné. Musíme se udržovat fit a studovat videa s metodickými pokyny i prostudovat si změny pravidel, které jsou v rámci letních seminářů. Tam si to člověk nastuduje a během sezony to dostává do praxe.

Máte nějaký rozhodcovský vzor?

Nikdy jsem žádný neměl, ale až jsem se v tom začal pohybovat, z našich rozhodčích se mi líbí Tonda Jeřábek. Měl jsem se s ním potkat osobně na školení, které bývá na začátku sezony, kde nám dělal lektora. Jeho poznatky jsou dobré a z nich bych si chtěl něco vzít.

Ostatně, rozhodčí Jeřábek vám pískal sedmé finále 2013 s Plzní, kde jste vstřelil svůj nejslavnější gól devět vteřin před koncem…

Zajímavá souhra náhod. To jsem si vůbec neuvědomil, ale až jsem ho poznal, tak jsem si uvědomil, že nám to tam vlastně tehdy pískal…

Bavili jste se na tohle téma?

Připomněl jsem mu to, ale tam nebylo co řešit. Za svou kariéru pískal tolik zápasů včetně čtyř let v Rusku, měl tam spoustu jiných momentů, které mu utkvěly v paměti. A na tohle si ani nevzpomene.

Chtěl byste pískat zápas ve Zlíně?

Chtěl. Není to úplně sen, ale spíš cíl. Dal jsem si jeden, ten se mi už částečně splnil. A ten byl, že jsem chtěl pískat ve Vsetíně. Zatím jsem byl na Lapači jen v roli hlavního rozhodčího dorostenců. Byl bych rád, kdyby se mi to povedlo i v seniorské kategorii. To samé bych chtěl zažít ve Zlíně.

Předpokládám, že na zimácích potkáváte své bývalé spoluhráče i trenéry. Jaké máte reakce od nich?

Potkávám a jsem za to rád. Kdybych nepískal, některé z nich už asi neuvidím. Je to jeden z důvodů, proč se tomu věnovat. Člověk je v kontaktu s lidmi, se kterými dřív býval na ledě. Nenadávají, ale když se jim něco nezdá, chtějí problém řešit v diskusi. Žádné pokřikování.

Může to být výhoda, že se znáte z ledu?

Je to výhoda. Člověk, který něco odehrál, budí u lidí kolem hokeje trochu větší respekt. V podstatě na něj pak nelze nahlížet, že tomu vůbec nerozumí. Zná to i z druhé strany.

V předposledním domácím extraligovém zápase Zlína základní části proti Chomutovu jste byl na boxu časoměřičů. Co jste tam dělal?

Dělal jsem trestoměřiče a otevíral jsem dvířka zlobivým hráčům. (směje se)

Filip Čech, bývalý profesionální hokejový útočník, nyní začínající sudí

Narozen: 25. 6. 1980 ve Zlíně. Číslo dresu: 13. Hůl: L. Přezdívka: Ježek.

Kariéra: Zlín (99-01, 02/03, 06-16), Třebíč (1. liga, 00/01), Kroměříž (2. liga, 00/01), Hvězda Brno (1. liga, 01-03), Sareza Ostrava (1. a 2. liga, 03-05), Olomouc (1. liga, 03/04), Prostějov (1. liga, 05-08), Vsetín (2. liga, 08/09 a 16/17).

Největší úspěchy: 1x mistr extraligy (13/14, Zlín), vicemistr extraligy (12/13, Zlín), postup ze 2. do 1. ligy (Sareza Ostrava, 04/05), bronz v extralize juniorů, titul v extralize dorostu (95-96).

Extraliga: 461 zápasů, 49 branek, 38 asistencí, 87 kanadských bodů.

I. liga: 240 zápasů, 35 branek, 65 asistencí, 100 kanadských bodů.

II. liga: 80 zápasů, 17 branek, 27 asistencí, 44 kanadských bodů.